Solární panely a vodovodní potrubí.

Pojistná a zabezpečovací zařízení solárního systému

Solární systémy pro ohřev teplé užitkové vody (TUV) stejně jako jiné tepelné soustavy musí být vybaveny pojistnými a zabezpečovacími prvky.
Základ tvoří především:

  • pojistný ventil
  • expanzní nádoba

Při jejich návrhu vycházíme z topenářských norem, protože české normy solární soustavy samostatně neřeší. Je ale nutné zohlednit specifika solárních systémů, zejména vyšší teploty a rozdílné provozní stavy oproti klasickým otopným soustavám.


Provozní tlaky a teploty v solárních soustavách

Solární sestava se běžně provozuje:

  • od plnicího tlaku „za studena“ při minimální teplotě cca 10–20 °C,
  • až po maximální provozní tlaky a teploty v rozsahu 90–130 °C.

Počáteční plnicí tlak je dán:

  • výškou sloupce teplonosné kapaliny nad místem připojení expanzní nádoby (hydrostatický tlak),
  • minimálním potřebným tlakem v nejvyšším místě soustavy, tedy u kolektoru.

Rozsah minimálního tlaku se volí podle konkrétního zapojení a typu nemrznoucí směsi (nejčastěji propylenglykol). Tlak musí být nastaven tak, aby:

  • byla zajištěna funkčnost soustavy,
  • byl dodržen správný bod varu teplonosné kapaliny,
  • nedocházelo ke zbytečné degradaci směsi.

Pokud teplonosná kapalina degraduje např. nad 120 °C, je nutné udržovat provozní tlak tak, aby teplota varu této kapaliny ležela pod hranicí její degradace.

Při stagnaci kolektorů (maximální ohřev bez odběru) dochází:

  • k varu kapaliny v kolektoru,
  • teplota se dále již nezvyšuje,
  • odpaří se pouze část kapaliny,
  • zbytek je vytlačen zpět do potrubí a do expanzní nádoby.

Tímto se kolektor chrání před nadměrným tepelným zatížením.

Expanzní nádobu je proto nutné dimenzovat tak, aby bezpečně pohltila objem kapaliny vytlačené z kolektorů při stagnaci.

U kapalin odolných vysokým teplotám je možné volit vyšší provozní tlaky, omezit změnu skupenství a minimalizovat pronikání páry do rozvodů.


Pojistný ventil v solárním systému

Pojistný ventil chrání primární okruh solární soustavy před nadměrným tlakem.

  • Otevírací přetlak ventilu určuje maximální tlak v soustavě.
  • Musí být sladěn s tlakovou odolností nejslabšího prvku – obvykle výměníku nebo kolektoru.
  • Podle něj se také volí tlakový stupeň a velikost expanzní nádoby.

Platí zásadní pravidlo:

Mezi pojistným ventilem a okruhem nesmí být žádný uzavíratelný prvek.

Instalace pojistného ventilu přímo do větve u kolektorů na střeše se v praxi nedoporučuje, protože:

  • revize a kontrola na těžko přístupných střechách se téměř nikdy nedělají,
  • venkovní prostředí snižuje životnost ventilu,
  • při otevření ventilu může teplonosná kapalina odtéct na střechu,
  • solární soustava pak ztratí tlak a stane se nefunkční.

Proto v praxi umísťujeme pojistný ventil do technické místnosti, což z hlediska bezpečnosti nepředstavuje problém.

Doporučená praxe:

  • Umístit k pojistnému ventilu také tlakoměr a teploměr.
  • Zajistit, aby pojistné potrubí umožnilo volný odtok média a nezachytávaly se v něm nečistoty.
  • Pojistný ventil musí být umístěn tak, aby nedošlo k opaření obsluhy.
  • Ventil je nutné pravidelně kontrolovat.

U solárních systémů se běžně používá pojistný ventil na 6 bar.


Expanzní nádoba v solárním systému

Expanzní nádoba umožňuje vyrovnávat změny objemu teplonosné kapaliny vlivem tepelné roztažnosti. Zabraňuje:

  • nedovolenému zvýšení tlaku v soustavě,
  • zbytečným ztrátám kapaliny přes pojistný ventil při stagnaci.

V solárních soustavách se dnes používají uzavřené expanzní nádoby s membránou. Dříve bylo možné setkat se i s otevřenými nádobami (podobně jako u otopných soustav), kde se měnila hladina v nejvyšším bodě soustavy.

Konstrukce expanzní nádoby:

  • kovová nádoba,
  • uvnitř pružná membrána oddělující:
    • teplonosnou kapalinu,
    • stlačený plyn (obvykle vzduch nebo inertní plyn).

Oproti nádobám pro klasické otopné soustavy musí solární expanzní nádoba:

  • odolávat vyšším teplotám,
  • být kompatibilní s chemickým složením nemrznoucí směsi,
  • zvládnout opakovnou expanzi a kontrakci kapaliny při vysokých teplotách.

Při stagnaci:

  • pára vytlačí kapalinu z kolektorů do expanzní nádoby,
  • po poklesu teploty pára zkondenzuje,
  • kapalina se vrací zpět do kolektorů.

Umístění expanzní nádoby:

  • může být téměř kdekoli v soustavě,
  • nejčastěji ji umisťujeme na „studenou“ větev primárního okruhu,
    • kvůli nižšímu tepelnému namáhání,
  • musí být instalovaná ve správné vertikální poloze,
    • aby se nezavzdušňovala,
  • je nutná pravidelná kontrola tlaku v nádobě – podmínka správné funkce celého systému.

Solární expanzní nádoby bývají často v bílé barvě a vyrábějí se v objemech cca 10–50 litrů i více, podle velikosti soustavy.


Jak to vypadá v praxi – nejčastější chyby u pojistných prvků

V moderních sestavách je pojistný ventil obvykle součástí solární čerpadlové skupiny, společně s:

  • teploměry,
  • zpětnou klapkou,
  • připojením pro expanzní nádobu.

To je velmi pohodlné řešení – „stačí pověsit čerpadlovou skupinu“.
Problém nastává, když zbytek udělá někdo, kdo nerozumí tlakům a nastavení.


Špatně nastavený provozní tlak

Častá chyba:

  • montážní firma nastaví příliš vysoký tlak v solární soustavě,
  • při stagnaci dochází k častému otevírání pojistného ventilu,
  • nemrznoucí směs uniká ven,
  • po vychladnutí kapaliny je tlak pod provozní hodnotou.

Zároveň nikdo neřešil:

  • tlak v expanzní nádobě,
  • správný vztah mezi předfouknutím nádoby a plnicím tlakem soustavy.

Výsledek:

  • systém je nespolehlivý,
  • směs se zbytečně doplňuje a ředí,
  • zkracuje se životnost nemrznoucí kapaliny.

Expanzní nádoba jen „pověšená na zeď“

Další častý problém:

  • expanzní nádoba je fyzicky nainstalovaná,
  • ale nikdo nezkontroloval ani nenastavil tlak na správnou hodnotu.

Bez správného nastavení:

  • nádoba nefunguje tak, jak má,
  • tlak v soustavě není stabilní,
  • soustava se chová nevyzpytatelně při změnách teplot.

„Pumpička“ na solární potrubí – špatný vtip místo řešení

Za vrchol nevkusu považujeme instalace, kde:

  • firma zákazníkovi namontuje k solárnímu potrubí ventilek a pumpičku,
  • a řekne mu: „Když klesne tlak, prostě si to dopumpujte.“

Výsledkem je, že:

  • zákazník dva roky pumpuje solární systém,
  • místo aby řešil netěsnost nebo chybu v instalaci reklamací,
  • a když mu dojde, že to není normální, je zpravidla po záruce
    a firma už nemá zájem přijet.

Bohužel, instalaci solárního systému dnes provádí leckdo, kdo má ruce a nohy.
Naštěstí musíme dodat, že se stále setkáváme i s velmi pěknými, odborně provedenými instalacemi, za které bychom se podepsali.


Trvejte na odborné instalaci a správném nastavení

Správně navržené a nastavené:

  • pojistné ventily,
  • expanzní nádoby,
  • provozní tlak a plnicí tlak,

jsou klíčové pro:

  • bezpečný provoz,
  • dlouhou životnost nemrznoucí směsi,
  • bezproblémový chod solárního systému.

Při montáži solárního systému trvejte na odborném provedení:

  • ptejte se na nastavení tlaku,
  • chtějte vědět, kde je pojistný ventil a expanzní nádoba,
  • zajímejte se o doporučený servisní interval a kontrolu tlaku.

Dobře navržený a zabezpečený solární systém vám pak může spolehlivě sloužit řadu let bez zbytečných ztrát a nervů.

Podobné příspěvky

  • Porovnání trubicových a deskových kolektorů

    Účinnost trubicových vakuových a deskových solárních kolektorů Účinnost solárních kolektorů bývá často hlavním argumentem prodejců, kteří tvrdí, že vakuové trubicové kolektory jsou výrazně účinnější než deskové ploché kolektory. Moderní norma ČSN EN ISO 9806 ale ukazuje jiný obrázek – při objektivním porovnání vychází lépe deskové kolektory. V tomto článku najdete srozumitelné vysvětlení, jak se účinnost…

  • Solární ohřev vody a přitápění

    Solární ohřev vody a přitápění: úsporné a ekologické řešení pro domácnosti Lze solárními panely přitápět? Před detailnějším rozborem tohoto způsobu přitápění podotýkáme, že se jedná pouze o stručný výčet návrhu, dimenzování, způsobu provedení, výhodách a nevýhodách provedení solárního systému s podporou vytápění. Problematika solárního ohřevu TUV s přitápěním je obsáhlá a technologicky složitá. Přejdeme k…

  • Vakuové trubicové kolektory v praxi

    Trubicový solární ohřev vody Zajímáte se o vakuový trubicový kolektor? Proč tedy nemontujeme vakuové trubicové kolektory? Přetápění vakuových trubicových kolektorů K čemu se tedy hodí vakuové trubicové kolektory? Před pořízením trubicového kolektoru řešte chlazení! Čerpadlová jednotka s průtokoměrem Jak poznáte, že se začíná něco dít? Účinnost vakuových trubicových kolektorů Výkon solárních vakuových kolektorů  Když se solární vakuové kolektory…

  • Armatury pro solární systémy

    Armatury pro solární systémy Varianty propojení solárních kolektorů Český trh se solárními kolektory je nasycen celou řadou různých dovozců. Každý výrobce solárního kolektoru používá určitý způsob výroby, kterým určuje jak budou kolektory mezi sebou propojeny, případně jaké armatury k připojení solárních kolektorů do systému použít.  Další způsoby a typy spojování kolektorů, ty méně časté nebudeme v našem článku popisovat a budeme…

  • Vývoj termického solárního ohřevu

    Vývoj termického solárního ohřevu ve světě: Od Kalifornie po Česko. Solární ohřev vody má za sebou více než 130 let fascinující historie – od pionýrských začátků v Kalifornii, kde první termické kolektory pokrývaly již ve 20. letech 40 % domácností, až po moderní evropské systémy, které dnes běžně využíváme i v Česku. Zatímco v některých…

  • Naše solární systémy v Ghaně – ohřev vody pro 10 poliklinik

    Naše solární systémy v Ghaně – ohřev vody pro 10 poliklinik V roce 2016 jsme se jako firma Solární systémy Kocián podíleli na jednom z nejvýznamnějších zahraničních projektů českých exportérů v subsaharské Africe. Dodávali jsme solární termické systémy pro 10 nově vybudovaných poliklinik v Ghaně, jejichž úkolem je zajistit místním obyvatelům hygienické zázemí a bezpečný…