Solární panely a vodovodní potrubí.

Pojistná a zabezpečovací zařízení solárního systému

Solární systémy pro ohřev teplé užitkové vody (TUV) stejně jako jiné tepelné soustavy musí být vybaveny pojistnými a zabezpečovacími prvky.
Základ tvoří především:

  • pojistný ventil
  • expanzní nádoba

Při jejich návrhu vycházíme z topenářských norem, protože české normy solární soustavy samostatně neřeší. Je ale nutné zohlednit specifika solárních systémů, zejména vyšší teploty a rozdílné provozní stavy oproti klasickým otopným soustavám.


Provozní tlaky a teploty v solárních soustavách

Solární sestava se běžně provozuje:

  • od plnicího tlaku „za studena“ při minimální teplotě cca 10–20 °C,
  • až po maximální provozní tlaky a teploty v rozsahu 90–130 °C.

Počáteční plnicí tlak je dán:

  • výškou sloupce teplonosné kapaliny nad místem připojení expanzní nádoby (hydrostatický tlak),
  • minimálním potřebným tlakem v nejvyšším místě soustavy, tedy u kolektoru.

Rozsah minimálního tlaku se volí podle konkrétního zapojení a typu nemrznoucí směsi (nejčastěji propylenglykol). Tlak musí být nastaven tak, aby:

  • byla zajištěna funkčnost soustavy,
  • byl dodržen správný bod varu teplonosné kapaliny,
  • nedocházelo ke zbytečné degradaci směsi.

Pokud teplonosná kapalina degraduje např. nad 120 °C, je nutné udržovat provozní tlak tak, aby teplota varu této kapaliny ležela pod hranicí její degradace.

Při stagnaci kolektorů (maximální ohřev bez odběru) dochází:

  • k varu kapaliny v kolektoru,
  • teplota se dále již nezvyšuje,
  • odpaří se pouze část kapaliny,
  • zbytek je vytlačen zpět do potrubí a do expanzní nádoby.

Tímto se kolektor chrání před nadměrným tepelným zatížením.

Expanzní nádobu je proto nutné dimenzovat tak, aby bezpečně pohltila objem kapaliny vytlačené z kolektorů při stagnaci.

U kapalin odolných vysokým teplotám je možné volit vyšší provozní tlaky, omezit změnu skupenství a minimalizovat pronikání páry do rozvodů.


Pojistný ventil v solárním systému

Pojistný ventil chrání primární okruh solární soustavy před nadměrným tlakem.

  • Otevírací přetlak ventilu určuje maximální tlak v soustavě.
  • Musí být sladěn s tlakovou odolností nejslabšího prvku – obvykle výměníku nebo kolektoru.
  • Podle něj se také volí tlakový stupeň a velikost expanzní nádoby.

Platí zásadní pravidlo:

Mezi pojistným ventilem a okruhem nesmí být žádný uzavíratelný prvek.

Instalace pojistného ventilu přímo do větve u kolektorů na střeše se v praxi nedoporučuje, protože:

  • revize a kontrola na těžko přístupných střechách se téměř nikdy nedělají,
  • venkovní prostředí snižuje životnost ventilu,
  • při otevření ventilu může teplonosná kapalina odtéct na střechu,
  • solární soustava pak ztratí tlak a stane se nefunkční.

Proto v praxi umísťujeme pojistný ventil do technické místnosti, což z hlediska bezpečnosti nepředstavuje problém.

Doporučená praxe:

  • Umístit k pojistnému ventilu také tlakoměr a teploměr.
  • Zajistit, aby pojistné potrubí umožnilo volný odtok média a nezachytávaly se v něm nečistoty.
  • Pojistný ventil musí být umístěn tak, aby nedošlo k opaření obsluhy.
  • Ventil je nutné pravidelně kontrolovat.

U solárních systémů se běžně používá pojistný ventil na 6 bar.


Expanzní nádoba v solárním systému

Expanzní nádoba umožňuje vyrovnávat změny objemu teplonosné kapaliny vlivem tepelné roztažnosti. Zabraňuje:

  • nedovolenému zvýšení tlaku v soustavě,
  • zbytečným ztrátám kapaliny přes pojistný ventil při stagnaci.

V solárních soustavách se dnes používají uzavřené expanzní nádoby s membránou. Dříve bylo možné setkat se i s otevřenými nádobami (podobně jako u otopných soustav), kde se měnila hladina v nejvyšším bodě soustavy.

Konstrukce expanzní nádoby:

  • kovová nádoba,
  • uvnitř pružná membrána oddělující:
    • teplonosnou kapalinu,
    • stlačený plyn (obvykle vzduch nebo inertní plyn).

Oproti nádobám pro klasické otopné soustavy musí solární expanzní nádoba:

  • odolávat vyšším teplotám,
  • být kompatibilní s chemickým složením nemrznoucí směsi,
  • zvládnout opakovnou expanzi a kontrakci kapaliny při vysokých teplotách.

Při stagnaci:

  • pára vytlačí kapalinu z kolektorů do expanzní nádoby,
  • po poklesu teploty pára zkondenzuje,
  • kapalina se vrací zpět do kolektorů.

Umístění expanzní nádoby:

  • může být téměř kdekoli v soustavě,
  • nejčastěji ji umisťujeme na „studenou“ větev primárního okruhu,
    • kvůli nižšímu tepelnému namáhání,
  • musí být instalovaná ve správné vertikální poloze,
    • aby se nezavzdušňovala,
  • je nutná pravidelná kontrola tlaku v nádobě – podmínka správné funkce celého systému.

Solární expanzní nádoby bývají často v bílé barvě a vyrábějí se v objemech cca 10–50 litrů i více, podle velikosti soustavy.


Jak to vypadá v praxi – nejčastější chyby u pojistných prvků

V moderních sestavách je pojistný ventil obvykle součástí solární čerpadlové skupiny, společně s:

  • teploměry,
  • zpětnou klapkou,
  • připojením pro expanzní nádobu.

To je velmi pohodlné řešení – „stačí pověsit čerpadlovou skupinu“.
Problém nastává, když zbytek udělá někdo, kdo nerozumí tlakům a nastavení.


Špatně nastavený provozní tlak

Častá chyba:

  • montážní firma nastaví příliš vysoký tlak v solární soustavě,
  • při stagnaci dochází k častému otevírání pojistného ventilu,
  • nemrznoucí směs uniká ven,
  • po vychladnutí kapaliny je tlak pod provozní hodnotou.

Zároveň nikdo neřešil:

  • tlak v expanzní nádobě,
  • správný vztah mezi předfouknutím nádoby a plnicím tlakem soustavy.

Výsledek:

  • systém je nespolehlivý,
  • směs se zbytečně doplňuje a ředí,
  • zkracuje se životnost nemrznoucí kapaliny.

Expanzní nádoba jen „pověšená na zeď“

Další častý problém:

  • expanzní nádoba je fyzicky nainstalovaná,
  • ale nikdo nezkontroloval ani nenastavil tlak na správnou hodnotu.

Bez správného nastavení:

  • nádoba nefunguje tak, jak má,
  • tlak v soustavě není stabilní,
  • soustava se chová nevyzpytatelně při změnách teplot.

„Pumpička“ na solární potrubí – špatný vtip místo řešení

Za vrchol nevkusu považujeme instalace, kde:

  • firma zákazníkovi namontuje k solárnímu potrubí ventilek a pumpičku,
  • a řekne mu: „Když klesne tlak, prostě si to dopumpujte.“

Výsledkem je, že:

  • zákazník dva roky pumpuje solární systém,
  • místo aby řešil netěsnost nebo chybu v instalaci reklamací,
  • a když mu dojde, že to není normální, je zpravidla po záruce
    a firma už nemá zájem přijet.

Bohužel, instalaci solárního systému dnes provádí leckdo, kdo má ruce a nohy.
Naštěstí musíme dodat, že se stále setkáváme i s velmi pěknými, odborně provedenými instalacemi, za které bychom se podepsali.


Trvejte na odborné instalaci a správném nastavení

Správně navržené a nastavené:

  • pojistné ventily,
  • expanzní nádoby,
  • provozní tlak a plnicí tlak,

jsou klíčové pro:

  • bezpečný provoz,
  • dlouhou životnost nemrznoucí směsi,
  • bezproblémový chod solárního systému.

Při montáži solárního systému trvejte na odborném provedení:

  • ptejte se na nastavení tlaku,
  • chtějte vědět, kde je pojistný ventil a expanzní nádoba,
  • zajímejte se o doporučený servisní interval a kontrolu tlaku.

Dobře navržený a zabezpečený solární systém vám pak může spolehlivě sloužit řadu let bez zbytečných ztrát a nervů.

Podobné příspěvky

  • Česko zažívá solární boom, jsme jeho součástí

    Česko zažívá solární boom, jsme jeho součástí Uvedení nových solárních kolektorů a solárních zásobníků Co přinesl rok 2022. Na co se těšit v roce 2023? Rok 2022 byl velmi turbulentní, přichystali jsme pro naše zákazníky celou řadu produktových novinek a rozšířili naše služby. V tomto článku se budeme věnovat pouze novinkám, které jsme uvedli na trh roce 2022 a které…

  • Teplotní čidla pro solární systémy

    Teplotní čidla pro solární systémy – Jak fungují, kde se používají a jak poznat poruchu Co jsou teplotní čidla PT1000 a proč jsou v solárních systémech tak důležitá Teplotní čidla patří mezi základní součásti každého solárního systému pro ohřev teplé vody (TUV). Solární regulátory obvykle využívají až tři samostatná teplotní čidla, která neustále monitorují teplotu…

  • Vývoj termického solárního ohřevu

    Vývoj termického solárního ohřevu ve světě: Od Kalifornie po Česko. Solární ohřev vody má za sebou více než 130 let fascinující historie – od pionýrských začátků v Kalifornii, kde první termické kolektory pokrývaly již ve 20. letech 40 % domácností, až po moderní evropské systémy, které dnes běžně využíváme i v Česku. Zatímco v některých…

  • Solární ohřev vody s přitápěním

    Solární ohřev vody a přitápění: kdy se vyplatí a jak funguje? Solární ohřev vody s podporou přitápění je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit náklady na energii v nízkoenergetických a pasivních domech. Využívá celoroční energii slunce k ohřevu teplé vody a předehřevu topného okruhu, čímž dokáže pokrýt až 70 % spotřeby TUV. Aby byl systém…

  • Automatický režim chrání solární systém

    Automatický režim chrání solární systém Ochranu solárnímu systému poskytne automatický režim regulace O vše se postará automat O správný chod solární soustavy se stará solární regulátor. Nastavení regulace se provádí zpravidla pouze 1x a to při prvotním spouštění.  Výpadek proudu váš solární systém nijak neohrozí! Manuální zásah do provozního režimu může zničit čerpadlo. Máte na panelech vysokou teplotu? Je to běžný jev, ignorujte…

  • Češi na světové špičce: neobvyklé využívání FVE k ohřevu vody

    Češi na světové špičce: neobvyklé využívání FVE k ohřevu vody budí překvapení! Odpusťte si fotovoltaiku za 1 Kč Mezi naše nejčastější zákazníky patří majitelé tepelných čerpadel a majitelé fotovoltaických elektráren. Spotřeba elektrických bojlerů mění přístup k využívání vyprodukované energie. Ti, kteří si nechali instalovat fotovoltaické elektrárny a využívají elektrický bojler k ohřevu vody nyní zjišťují, že všechnu elektrickou energii se…