Statistika na trhu se solárními kolektory v ČR 

Ještě před finanční krizí vykazoval trh se solárními kolektory v české republice obrovský růst. V této souvislosti začal působit Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie a později přibyla i podpora z evropských fondů. Narůst plochy instalací solárních kolektorů průměrně dosahoval 25 % ročně. Největší růst však zaznamenal v letech 2009 až 2010 udržel rostoucí trh v ČR v návaznosti na  program podpory Zelená úsporám. Následně po přerušení programu v letech 2011 a 2012 začal trh se solárními kolektory postupně klesat a od dalšího poklesu ho nezachránilo ani zavedení nového dotačního programu Nová Zelená úsporám v roce 2013. Podle zveřejněných údajů za rok 2017 růst instalací v České republice dosáhl pouze 2 %.Celková instalovaná plocha činných solárních soustav v roce 2017 byla okolo 1,2 mil. m2, což představuje instalovaný tepelný výkon 825 MWt. Instalovaná plocha solárních kolektorů se pohybovala okolo 113 m2/1 000 obyvatel. Naproti tomu se například pro Rakousko uvádí, že bylo instalováno okolo 590 m2/1 000 obyvatel nebo v Německu 237 m2/1 000 obyvatel.Nejčastěji instalovanými kolektory jsou v ČR nejčastější zastoupeny nezasklené kolektory (50 %) a ploché zasklené kolektory (38 %). Podíl trubkových vakuových kolektorů tvoří pouze 12 %.Zajímavým faktem je, že z pohledu instalovaného výkonu nezasklených solárních kolektorů na 1 000 obyvatel Česko celosvětově obsadilo třetí příčku za Austrálií a USA. Důvodem velké popularity nezasklených solárních kolektorů v České republice je jejich využití pro solární ohřev bazénů. V současnosti se odhaduje, že na českých zahradách u rodinných domů či chat je instalováno 400 000 bazénů. V podstatě to znamená, že v Česku je bazén na každé třetí zahradě u rodinného domu či chaty. A s tím pravděpodobně úzce souvisí i vysoké prodeje nezasklených solárních kolektorů.Z výše uvedené celosvětové statistiky pro solární kolektory vyplývá, že po skončení finanční krize v roce 2009 se nárůst trhu výrazně zastavil a od té doby dochází k trvalému poklesu, který se ani letos nezastavil. Podle posledních údajů za rok 2017 se celosvětový průměr růstu instalací solárních tepelných soustav pohybuje okolo 2 %. Co se týče statistiky z ČR za stejný rok, růst instalací je průměrný a dosahuje také 2 %. Na druhou stranu, ve srovnání s dalšími zdroji obnovitelné energie v ČR, za posledních 10 let se podíl solárního tepla na celkovém teple získávaném z obnovitelných zdrojů zvýšil třikrát, z hodnoty 0,26 % v roce 2007 na 0,9 % v roce 2017.Zatímco propadání se světového trhu solárních tepelných soustav se pomalu zastavuje, v České republice ještě ze setrvačnosti pokračuje. Každopádně z historických údajů vyplývá, že výrazným stimulem je státní podpora. V současné době, v případě využití dotace 35 tis. Kč v rámci oblasti podpory C.3.1 programu Nová zelená úsporám, se návratnost solárních tepelných soustav pro ohřev vody pohybuje okolo 10 let, zatímco bez využití dotací je návratnost přibližně v rozmezí 14 až 16 let.

Na trhu solárních termických kolektorů při současném trendu lze v příštích letech opět očekávat po dlouhé době růst. 

Statistika Global Solar Thermal Market vydaná v tomto roce ukazuje trend světového trhu solárních tepelných soustav. Od skončení finanční krize v roce 2009 dochází k trvalému poklesu trhu, který se ani letos nezastavil, Malé solární soustavy pro ohřev vody pro domácnosti (rodinné domy, bytové domy) jsou pod tržním tlakem tepelných čerpadel a fotovoltaických systémů. Solárním soustavám nehraje do karet ani fakt, že tyto tradiční solární aplikace stále představují více než 90 % z celkového počtu nových instalací, i když počet megawattových solárních soustav pro dálkové zásobování teplem i pro průmyslové aplikace se každoročně zvyšuje. Růst instalací solárních tepelných soustav se v roce 2018 omezil na pouhá 2 %.Ke konci roku 2018 bylo v provozu 686 milionů m2 kolektorů s tepelným výkonem 480 GWt. Jejich energetický přínos v roce 2018 činil 396 TWh, což odpovídá úsporám ve výši 42,6 milionu tun ropy a 137,5 milionů tun CO2. Největší podíl instalovaného výkonu tvoří Čína (334,5 GWt) a Evropa (54,3 GWt). Na druhou stranu země s nejvyšším podílem instalovaných solárních kolektorů na obyvatele jsou Barbados s 540 kWt, Kypr 440 kWt, ale také například Rakousko 413 kWt na 1 000 obyvatel.Je patrné, že naprostá většina světového trhu (70 %) leží v Číně. Dominanci Číny na trhu odpovídá i rozložení druhů instalovaných solárních kolektorů , kde celosvětově vedou trubkové vakuové solární kolektory před plochými zasklenými a plochými nezasklenými. Vzduchové solární tepelné kolektory tvoří stále marginální část trhu. Při podrobnějším pohledu lze potom z dostupných statistik identifikovat, že zatímco v Číně jsou v podstatě veškeré instalace vybaveny trubkovými vakuovými kolektory, v Evropě dominují ploché zasklené kolektory (přes 80 % výkonu instalací) a v USA téměř 90 % instalací využívá nezasklené kolektory.V Evropě se od skončení finanční krize v roce 2009 sice více než zdvojnásobila instalovaná plocha solárních tepelných kolektorů na 77 miliónů m2, nicméně růst instalací se zastavil na 2 %. Hlavní roli na evropském trhu hrají v současnosti Turecko a Německo, které tvoří 30 % a 25 % trhu. Další významné země jsou Rakousko, Řecko, Španělsko, Itálie a Francie, které dohromady představují 27 % trhu. Ostatní evropské země, ačkoliv celkem zaujímají pouze 18 % trhu, se stávají stále důležitějšími vzhledem k jejich rychlému růstu.Nejčastějšími aplikacemi solárních kolektorů v Evropě jsou malé instalace pro přípravu teplé vody, případně vytápění v rodinných domech. Velkoplošné instalace v bytových domech, hotelech, pečovatelských domech a sportovních zařízeních tvoří méně než jednu desetinu trhu, přestože využitelnost a efektivita kolektorů je v těchto aplikacích výrazně vyšší.