Legionela v zásobnících a ohřívačích TUV

Legionella pneumophilla je bakterie způsobující onemocnění podobné zápalu plic – tzv. legionářskou nemoc. Je to vodní bakterie, které se daří a rozmnožuje se v teplé vodě. Byla izolována z mnohých běžně dostupných zařízení kolem nás jako například bojlerů, strojů na výrobu ledu, sprch, atd. Důvodem jejího názvu je první popsaný případ epidemie této nemoci na sjezdu amerických válečných veteránů – legionářů, kteří se hromadně nakazili z hotelové klimatizace. Legionella se množí ve vlhkém prostředí při teplotách 20 – 45 °C. Pro svůj růst potřebuje hodně živin a to zejména přítomnost kovů. Právě proto se jí daří v rozvodech teplé vody a v klimatizacích. Prevencí je hlavně dobrá hygiena všech ohřívacích zařízení a dostatečná teplota vody. Legionářská nemoc může být i životu nebezpečná, léčí se podáním antibiotik. V nekvalitních zásobnících a bojlerech se však při nesprávném používání a údržbě mohou tvořit usazeniny a s nimi i nebezpečné bakterie. Problémy s usazeninami a tvorbou nebezpečných bakterií, jako je legionella, způsobující horečnaté onemocnění podobné zápalu plic, nastávají hlavně ve starších bojlerech a zásobnících. Na vině je především koroze vnitřních stěnzanesení ohřívače usazeninami – vodním kamenem. Svou roli však hraje i konstrukce zásobníku. Zvláštní obezřetnost se doporučuje věnovat teplotě vody v zásobnících. Nežádoucí bakterie, které se mohou v zásobníku a rozvodech teplé vody množit, nemají rády příliš horkou vodu. Pro jejich eliminaci je zpravidla nutné nastavit teplotu vody vyšší než 60 °C. Moderní zásobníky, které splňují přísné hygienické normy, je ale možné bez obav z množení bakterií provozovat již při teplotě akumulační vody 50 °C, takový provoz je pak ekonomičtější. Podmínkou ale je, aby byla zajištěna nezbytná výměna vody.
Množení bakterií a tvorbě usazenin zabráníte také správnou instalací zásobníku a potrubí. Velikost zásobníku by měla odpovídat spotřebě domácnosti s ohledem na počet osob. Chybou je, je-li zásobník příliš malý nebo příliš velký. Ve zbytečně velkém zásobníku se totiž voda nevyměňuje tak často, což poskytuje příležitost k množení bakterií. Potrubí, které odvádí teplou vodu do koupelny či kuchyně, by mělo být vedeno nejkratší cestou a co nejvíce přímo, bez zbytečných ohybů či kolen. Právě v různých ohybech se mohou tvořit usazeniny a množit bakterie. Po delší odstávce je dobré přechodně zvýšit teplotu vody v zásobníku na 65 – 70 °C. Nejekonomičtější provoz je pak při takové teplotě, kdy teplou vodu nemusíte příliš ředit studenou.

Všechny části domácího systému pro ohřev teplé vody by měly být správně udržovány. To je důležité zejména u elektrických bojlerů. Je nutné, aby odborník posoudil stav topné spirály a dalších elektrických obvodů a všechny součásti případně vyčistí nebo doporučí jejich výměnu. Topné těleso a čidla teploty zanesené usazeninami zvyšují spotřebu elektřiny a v zaneseném bojleru se také snáze množí bakterie. Pravidelná kontrola všech částí domácích zařízení pro ohřev teplé vody je důležitá zejména v oblastech s tvrdou vodou. V nich je riziko zanesení spotřebiče vodním kamenem největší. Jedná se tedy o rozvody napojené na studniční vody.

Spoustu domácností využívá právě zásobníkové ohřívače vody. I když se technologie a materiály používané pro jejich výrobu neustále optimalizují, stále je potřeba, aby nebyla pravidelná údržba zásobníku TUV zanedbána. Mnohé ohřívače vody mají v návodu přímo doporučení, že byste neměli snižovat teplotu pod 60 °C. Na hygienickou kvalitu teplé vody může mít negativní vliv i delší odstávka ohřívače a zásobníku. Jedná se např. o období dovolené nebo sezóního využívání objektu. Po opětovném používání tohoto zařízení doporučujeme zařízení zkontrolovat a odpustit část teplé vody do odpadu.

K odstranění bakterie Legionelly, která se velmi často vyskytuje v systémech s teplou užitkovou vodou se používají nejrůznější inovativní řešení v produkci výrobců těchto zařízení, k nimž patří například suché keramické těleso nebo univerzální závěs. Zvýšený výskyt bakterie Legionelly ve vodovodním potrubí v České republice se tedy stal podnětem v vytváření takových technických opatření, které její tvorbě musí zabránit. V tomto případě hovoříme o tzv. funkci antilegionely.