Solární kolektory pro dřevostavby

Dřevostavby- vaše úsporné bydlení

Dřevostavby se v České republice stávají čím dál populárnějšími. Zákazníci, kteří volí mezi stavbou zděného domu a dřevostavbou se rozhodují na základě celé řady nejrůznějších faktorů. Faktem zůstává, že dřevostavbu můžete zřídit relativně rychle, za určitých okolností ji lze přemísťovat mezi pozemky apod. To co nás ovšem nejvíce zaujalo je náklady na provoz takovéto stavby. Dobře provedená dřevostavba se dokáže vejít s náklady za vytápění i do 4.000,- Kč za rok. Toto je cena, která zajistí, že investované finance do dřevostavby se jednoznačně vyplatí. V průběhu životnosti dřevostavby úspory za vytápění přesahují samotnou cenu za její pořízení. Kvalitní izolace v kombinaci se špičkově provedenou prácí srazí náklady dřevostavby na její provoz. Faktem zůstává, že dřevostavby jsou více populární mimo  ČR, ovšem tento trend se začíná obracet a čím dál více lidí vzhlíží k dřevostavbám jako k ideální možnosti pro vytvoření svého nového domova. 

Pro solární systémy na dřevostavbách neplatí žádná speciální pravidla. Ani technologická ani co se uplatnění dotace NZÚ týká. Řídí se úplně stejnými zákony a pravidly jako u zděných objektů. Myslete ale při instalaci termických systémů na sedání masivní dřevěné stavby. U nich je nezbytné zhotovit rozvody z potrubí, které umožňuje dilataci.

Výhody solárního ohřevu:

  • Významně snižujete energetickou náročnost dřevostavby
  • Snižujete náklady na ohřev vody.
  • Náklady na provoz solárního systému jsou nízké, a to i u celoročního provozu.
  • Na pořízení solárních systémů můžete čerpat i dotace v programu Nová zelená úsporám.

Při použití solárního systému dojde ke značnému snížení energetické náročnosti budovy. Celková úspora může být až 60 % nákladů při ohřevu teplé užitkové vody a je zde i možnost alternativního doohřívání TUV. Provozní náklady solárního čerpadla jsou velmi nízké včetně celoročního provozu systému. Pokud využijete i možnost čerpání dotací z programů Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace, můžete docílit ohřevu vody pomocí solární energie v dřevostavbě, chatě, zahradním domku či chalupě docela snadno. Jde o velmi ekonomické řešení současné doby.

Solární kolektory musí odpovídat normě ČSN EN 12975. Jejich důvěryhodnost zvýší doklady prodejce o zkouškách výkonu a spolehlivosti. Evropská certifikace kvality pro solární kolektory je označena jako Solar Keymark a garantuje účinnost zařízení a dlouhou životnost výkonosti. Standardní záruční doba je 5 let. Solární soustava na ohřev vody může pracovat bez nuceného oběhu vody, což se hodí jen pro velmi malé systémy. Skládají se ze slunečních kolektorů, zásobníku na teplou vodu, expanzní nádoby, oběhového čerpadla, potrubí, bezpečnostních a ovládacích ventilů, elektronické regulace a teplotního čidla. Regulace přehledně zobrazuje všechny důležité parametry systému a udává informace o množství dodané solární energie.

Solární ohřev na dřevostavbách

Pokud Vás zaujaly dřevostavby, můžete si vybrat nějakou z celé řady variant, kterou zhotovitelské firmy. Rádi Vám ve spolupráci s vybranou firmou zhotovíme solární ohřev vody na klíč a snížíme tak ještě více náklady na provoz vašeho nového domova.

Solární kolektory na ohřev pro dřevostavby

Legionela

Legionela v zásobnících a ohřívačích TUV

Legionella pneumophilla je bakterie způsobující onemocnění podobné zápalu plic – tzv. legionářskou nemoc. Je to vodní bakterie, které se daří a rozmnožuje se v teplé vodě. Byla izolována z mnohých běžně dostupných zařízení kolem nás jako například bojlerů, strojů na výrobu ledu, sprch, atd. Důvodem jejího názvu je první popsaný případ epidemie této nemoci na sjezdu amerických válečných veteránů – legionářů, kteří se hromadně nakazili z hotelové klimatizace. Legionella se množí ve vlhkém prostředí při teplotách 20 – 45 °C. Pro svůj růst potřebuje hodně živin a to zejména přítomnost kovů. Právě proto se jí daří v rozvodech teplé vody a v klimatizacích. Prevencí je hlavně dobrá hygiena všech ohřívacích zařízení a dostatečná teplota vody. Legionářská nemoc může být i životu nebezpečná, léčí se podáním antibiotik. V nekvalitních zásobnících a bojlerech se však při nesprávném používání a údržbě mohou tvořit usazeniny a s nimi i nebezpečné bakterie. Problémy s usazeninami a tvorbou nebezpečných bakterií, jako je legionella, způsobující horečnaté onemocnění podobné zápalu plic, nastávají hlavně ve starších bojlerech a zásobnících. Na vině je především koroze vnitřních stěnzanesení ohřívače usazeninami – vodním kamenem. Svou roli však hraje i konstrukce zásobníku. Zvláštní obezřetnost se doporučuje věnovat teplotě vody v zásobnících. Nežádoucí bakterie, které se mohou v zásobníku a rozvodech teplé vody množit, nemají rády příliš horkou vodu. Pro jejich eliminaci je zpravidla nutné nastavit teplotu vody vyšší než 60 °C. Moderní zásobníky, které splňují přísné hygienické normy, je ale možné bez obav z množení bakterií provozovat již při teplotě akumulační vody 50 °C, takový provoz je pak ekonomičtější. Podmínkou ale je, aby byla zajištěna nezbytná výměna vody.
Množení bakterií a tvorbě usazenin zabráníte také správnou instalací zásobníku a potrubí. Velikost zásobníku by měla odpovídat spotřebě domácnosti s ohledem na počet osob. Chybou je, je-li zásobník příliš malý nebo příliš velký. Ve zbytečně velkém zásobníku se totiž voda nevyměňuje tak často, což poskytuje příležitost k množení bakterií. Potrubí, které odvádí teplou vodu do koupelny či kuchyně, by mělo být vedeno nejkratší cestou a co nejvíce přímo, bez zbytečných ohybů či kolen. Právě v různých ohybech se mohou tvořit usazeniny a množit bakterie. Po delší odstávce je dobré přechodně zvýšit teplotu vody v zásobníku na 65 – 70 °C. Nejekonomičtější provoz je pak při takové teplotě, kdy teplou vodu nemusíte příliš ředit studenou.

Všechny části domácího systému pro ohřev teplé vody by měly být správně udržovány. To je důležité zejména u elektrických bojlerů. Je nutné, aby odborník posoudil stav topné spirály a dalších elektrických obvodů a všechny součásti případně vyčistí nebo doporučí jejich výměnu. Topné těleso a čidla teploty zanesené usazeninami zvyšují spotřebu elektřiny a v zaneseném bojleru se také snáze množí bakterie. Pravidelná kontrola všech částí domácích zařízení pro ohřev teplé vody je důležitá zejména v oblastech s tvrdou vodou. V nich je riziko zanesení spotřebiče vodním kamenem největší. Jedná se tedy o rozvody napojené na studniční vody.

Spoustu domácností využívá právě zásobníkové ohřívače vody. I když se technologie a materiály používané pro jejich výrobu neustále optimalizují, stále je potřeba, aby nebyla pravidelná údržba zásobníku TUV zanedbána. Mnohé ohřívače vody mají v návodu přímo doporučení, že byste neměli snižovat teplotu pod 60 °C. Na hygienickou kvalitu teplé vody může mít negativní vliv i delší odstávka ohřívače a zásobníku. Jedná se např. o období dovolené nebo sezóního využívání objektu. Po opětovném používání tohoto zařízení doporučujeme zařízení zkontrolovat a odpustit část teplé vody do odpadu.

K odstranění bakterie Legionelly, která se velmi často vyskytuje v systémech s teplou užitkovou vodou se používají nejrůznější inovativní řešení v produkci výrobců těchto zařízení, k nimž patří například suché keramické těleso nebo univerzální závěs. Zvýšený výskyt bakterie Legionelly ve vodovodním potrubí v České republice se tedy stal podnětem v vytváření takových technických opatření, které její tvorbě musí zabránit. V tomto případě hovoříme o tzv. funkci antilegionely.

Statistika na trhu se solárními kolektory v ČR 

Statistika na trhu se solárními kolektory v ČR 

Ještě před finanční krizí vykazoval trh se solárními kolektory v české republice obrovský růst. V této souvislosti začal působit Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie a později přibyla i podpora z evropských fondů. Narůst plochy instalací solárních kolektorů průměrně dosahoval 25 % ročně. Největší růst však zaznamenal v letech 2009 až 2010 udržel rostoucí trh v ČR v návaznosti na  program podpory Zelená úsporám. Následně po přerušení programu v letech 2011 a 2012 začal trh se solárními kolektory postupně klesat a od dalšího poklesu ho nezachránilo ani zavedení nového dotačního programu Nová Zelená úsporám v roce 2013. Podle zveřejněných údajů za rok 2017 růst instalací v České republice dosáhl pouze 2 %.Celková instalovaná plocha činných solárních soustav v roce 2017 byla okolo 1,2 mil. m2, což představuje instalovaný tepelný výkon 825 MWt. Instalovaná plocha solárních kolektorů se pohybovala okolo 113 m2/1 000 obyvatel. Naproti tomu se například pro Rakousko uvádí, že bylo instalováno okolo 590 m2/1 000 obyvatel nebo v Německu 237 m2/1 000 obyvatel.Nejčastěji instalovanými kolektory jsou v ČR nejčastější zastoupeny nezasklené kolektory (50 %) a ploché zasklené kolektory (38 %). Podíl trubkových vakuových kolektorů tvoří pouze 12 %.Zajímavým faktem je, že z pohledu instalovaného výkonu nezasklených solárních kolektorů na 1 000 obyvatel Česko celosvětově obsadilo třetí příčku za Austrálií a USA. Důvodem velké popularity nezasklených solárních kolektorů v České republice je jejich využití pro solární ohřev bazénů. V současnosti se odhaduje, že na českých zahradách u rodinných domů či chat je instalováno 400 000 bazénů. V podstatě to znamená, že v Česku je bazén na každé třetí zahradě u rodinného domu či chaty. A s tím pravděpodobně úzce souvisí i vysoké prodeje nezasklených solárních kolektorů.Z výše uvedené celosvětové statistiky pro solární kolektory vyplývá, že po skončení finanční krize v roce 2009 se nárůst trhu výrazně zastavil a od té doby dochází k trvalému poklesu, který se ani letos nezastavil. Podle posledních údajů za rok 2017 se celosvětový průměr růstu instalací solárních tepelných soustav pohybuje okolo 2 %. Co se týče statistiky z ČR za stejný rok, růst instalací je průměrný a dosahuje také 2 %. Na druhou stranu, ve srovnání s dalšími zdroji obnovitelné energie v ČR, za posledních 10 let se podíl solárního tepla na celkovém teple získávaném z obnovitelných zdrojů zvýšil třikrát, z hodnoty 0,26 % v roce 2007 na 0,9 % v roce 2017.Zatímco propadání se světového trhu solárních tepelných soustav se pomalu zastavuje, v České republice ještě ze setrvačnosti pokračuje. Každopádně z historických údajů vyplývá, že výrazným stimulem je státní podpora. V současné době, v případě využití dotace 35 tis. Kč v rámci oblasti podpory C.3.1 programu Nová zelená úsporám, se návratnost solárních tepelných soustav pro ohřev vody pohybuje okolo 10 let, zatímco bez využití dotací je návratnost přibližně v rozmezí 14 až 16 let.

Na trhu solárních termických kolektorů při současném trendu lze v příštích letech opět očekávat po dlouhé době růst. 

Statistika Global Solar Thermal Market vydaná v tomto roce ukazuje trend světového trhu solárních tepelných soustav. Od skončení finanční krize v roce 2009 dochází k trvalému poklesu trhu, který se ani letos nezastavil, Malé solární soustavy pro ohřev vody pro domácnosti (rodinné domy, bytové domy) jsou pod tržním tlakem tepelných čerpadel a fotovoltaických systémů. Solárním soustavám nehraje do karet ani fakt, že tyto tradiční solární aplikace stále představují více než 90 % z celkového počtu nových instalací, i když počet megawattových solárních soustav pro dálkové zásobování teplem i pro průmyslové aplikace se každoročně zvyšuje. Růst instalací solárních tepelných soustav se v roce 2018 omezil na pouhá 2 %.Ke konci roku 2018 bylo v provozu 686 milionů m2 kolektorů s tepelným výkonem 480 GWt. Jejich energetický přínos v roce 2018 činil 396 TWh, což odpovídá úsporám ve výši 42,6 milionu tun ropy a 137,5 milionů tun CO2. Největší podíl instalovaného výkonu tvoří Čína (334,5 GWt) a Evropa (54,3 GWt). Na druhou stranu země s nejvyšším podílem instalovaných solárních kolektorů na obyvatele jsou Barbados s 540 kWt, Kypr 440 kWt, ale také například Rakousko 413 kWt na 1 000 obyvatel.Je patrné, že naprostá většina světového trhu (70 %) leží v Číně. Dominanci Číny na trhu odpovídá i rozložení druhů instalovaných solárních kolektorů , kde celosvětově vedou trubkové vakuové solární kolektory před plochými zasklenými a plochými nezasklenými. Vzduchové solární tepelné kolektory tvoří stále marginální část trhu. Při podrobnějším pohledu lze potom z dostupných statistik identifikovat, že zatímco v Číně jsou v podstatě veškeré instalace vybaveny trubkovými vakuovými kolektory, v Evropě dominují ploché zasklené kolektory (přes 80 % výkonu instalací) a v USA téměř 90 % instalací využívá nezasklené kolektory.V Evropě se od skončení finanční krize v roce 2009 sice více než zdvojnásobila instalovaná plocha solárních tepelných kolektorů na 77 miliónů m2, nicméně růst instalací se zastavil na 2 %. Hlavní roli na evropském trhu hrají v současnosti Turecko a Německo, které tvoří 30 % a 25 % trhu. Další významné země jsou Rakousko, Řecko, Španělsko, Itálie a Francie, které dohromady představují 27 % trhu. Ostatní evropské země, ačkoliv celkem zaujímají pouze 18 % trhu, se stávají stále důležitějšími vzhledem k jejich rychlému růstu.Nejčastějšími aplikacemi solárních kolektorů v Evropě jsou malé instalace pro přípravu teplé vody, případně vytápění v rodinných domech. Velkoplošné instalace v bytových domech, hotelech, pečovatelských domech a sportovních zařízeních tvoří méně než jednu desetinu trhu, přestože využitelnost a efektivita kolektorů je v těchto aplikacích výrazně vyšší.