Zasklení solárního kolektoru

Solární kolektory zasklíváme především  kvůli snížení tepelných ztrát absorbéru a jeho ochraně před vnějšími vlivy, působící na degradaci. Nevýhodou zasklení, pokud se to tak dá nazývat je snížení dopadu množství sluneční energie na absorbér kolektoru. Nutno zmínit také pohlcování slunečního záření vlastním materiálem skla. K zasklení solárních kolektorů používáme tedy skla s vysokou sluneční propustností. Nejčastěji používáme nízkoželezitá skla, která minimalizují optické ztráty. Přesto všechno není rozdíl nijak markantní. Pro příklad: u obyčejného skla při dopadu slunečního záření kolmo na absorbér je propustnost 89 %. U skla nízkoželezitého, solárního až 91%.

Způsob zasklení a vliv na optické ztráty solárního kolektoru

U jednoduchého zasklení solárního kolektoru způsobují ztráty odrazem mezi materiálem zasklení a vzduchem cca 8% propustnosti slunečního záření. Tyto ztráty odrazem lze eliminovat antireflexními povlaky. Nejčastěji se používají k tomuto účelu povlaky na bázi SiO2 nebo TiO2. Pokud použijeme běžný antireflexní povlak a to na obou stranách povrchu zasklení, lze zlepšit propustnost slunečního záření o cca 4%. Vždy bereme v potaz normálový úhel dopadu. Při volbě antireflexního povlaku klademe důraz na dlouhodobou odolnost proti vnějším vlivům. 

Zvyšování úhlu dopadu paprsků na kolektor a jejich vliv

Čím větší je úhel dopadu slunečních paprsků na solární kolektor, tím větší bude ztráta odrazem. Propustnost slunečního záření klesá až do úhlu 50st a potom nabírá prudký spád až na nulovou hodnotu u úhlu 90st. Abychom zvýšili propustnost slunečního záření  při vyšších úhlech dopadu, používáme tzv. prizmatická zasklení. Tento typ zasklení je charakteristický pyramidovým vzorem na vnitřní straně skla. Tato textura funguje jako optický rastr a láme sluneční paprsky do energeticky přínosnějšího směru na absorbér kolektoru. I při použití prizmatického zasklení docílíme ročně účinnosti vyšší přibližně o 1%. Zasklením kolektoru uniká přibližně 75% celkových ztrát solárního kolektoru. Zbývající podíl připadá na izolované části kolektoru. Větší počet zasklení zlepšuje tepelné ztráty solárního kolektoru, ale  snižuje jeho účinnost. Jednoduché zasklení je tak dostačující pro převod slunečního záření na tepelnou energii v teplotních úrovních 10 K oproti teplotě okolí.