Zpětné klapky

Materiálem pro zpětné klapky určených pro rozvody vody je ve většině případů mosaz a osazeny jsou nerezovou nebo zinkovou pružinou o různých průměrech a velikostech. Fungují tak, že uvnitř součástky pružina tlačí disk do sedla klapky a drží ji zavřenou. Proudění tak musí překonávat sílu pružiny. V opačném směru však proudění přitlačuje disk do sedla, čímž drží klapku uzavřenou.

• Zpětné klapky jsou konstruovány tak, aby dosahovaly při zabránění zpětného proudění média co nejmenší tlakové ztráty a nízkého otevíracího diferenčního tlaku. 
• Zpětné klapky s pružinou mohou být sice instalovány v libovolné poloze. 
• Nejnižší otevírací tlak však je nejnižší při vertikální poloze klapky a směru proudění dolů. 
• Výjimkou jsou větší mezipřírubové klapky, které se uzavírají samotíží vlastního proudění. Takové klapky netřeba instalovat tak, aby je gravitační síla uzavírala. Některé mezipřírubové klapky – označované také jako „motýlí" neobsahují pružinu, protože z důvodu velkých rozměrů armatury stačí, když vše ovládá jen směr proudění. Co se týče materiálu, je těleso vyrobené z tvárné litiny a talíř klapky tvoří nerez ocel. Zpětné mezipřírubové klapky se používají zejména na čistou i odpadní vodu, kal, husté a viskózní kapaliny.
  
• Zapojení zpětných klapek je pak nejčastější závitem, nebo přírubou, ale také klapky se svěrnými kroužky. Záleží na tom, zda budou použity do měděného nebo ocelového potrubí. 
• Další užitečnou funkcí zpětné klapky může být její použití v potrubí kanalizace, kdy zajistí plynulý odtok do veřejné kanalizační sítě a ochrání před hrozícím zatopením domu. 
• Zpětné klapky mají rovněž různé teplotní rozsahy.
  

• U solárních systémů brání zpětná klapka samotížnému vychlazování zásobníku přes solární kolektory.
• Součástí čerpadlové skupiny bývá zpravidla 1 až 2 zpětné klapky. Záleží na typu čerpadlové jednotky. U novějších jednotek se zpravidla nachází už jen jedna zpětná klapka, ve ventilu nad čerpadlem.
• Zpětná klapka na studené větvi čerpadlové jednotky je konstruována tak, aby bránila samotížné cirkulaci vody a zároveň zůstávala stále otevřená k expanzní nádrži solárního systému.

• Pokud dochází k vychlazování solárního zásobníku přes kolektory, pravděpodobně se bude jednat o poškození zpětné klapky nebo uvíznutí drobné nečistoty na její dosedací ploše. Jasné stanovisko lze vydat až po odborné kontrole solárního systému.
• Někdy může pomoci pouze propláchnutí nemrznoucí směsi, jindy je třeba poškozenou klapku nahradit novou, či doplnit systém o další zpětnou klapku.
• S výměnou klapky nemusíte nijak závratně spěchat a lze to nechat i na servisní interval spojený s výměnou nemrznoucí směsi. Vycházíme z předpokladu, že skrze solární výměník nelze vychladit celý bojler, ale pouze spodní část ve které se nachází výměník solárního systému. Částečně to může pracovat v režimu natopím - vytopím. Nemyslíme si, že se jedná o záležitost, kterou je třeba urgentně řešit.
• Vychlazování solárního zásobníku je pravděpodobnější v letních měsících, kdy máte bojler zcela ohřátý a vzniká tak velký tlak, který podporuje samotížnou cirkulaci kapaliny. Někdy je na vině, příliš velké nastavení teploty na ohřevu bojleru a neodčerpávání vody. Zásobníky a celý systém počítá s určitým odběrem se kterým bylo kalkulováno už při jeho návrhu. Pokud tak žádnou vodu nečerpáte, může se stát, že dojde k samotížnému vychlazení určitého objemu bojleru. Pokud přesto vnímáte tuto určitou tepelnou ztrátu jako markantní, lze systém opatřit elektrickými zpětnými klapkami, které pracují v režimu otevřeno- spuštěno čerpadlo/ vypnuto čerpadlo - zavřeno. Z výše uvedeného je zřejmé, že k určitému vychlazování může docházet hlavně v letních měsících, ale to máte vody dostatek, což vyplývá z výše uvedeného.
• U samotížného vychlazování bojleru dochází zpravidla často ke stoupání teplé vody skrze zpátečku solárního systému do nejvyššího místa kolektoru. V tomto místě se kapalina drží a nijak dále necirkuluje ke stupačce. Laicky řečeno, teplá voda při dně bojleru ohřeje nemrznoucí směs ve výměníku a ta skrze zpátečku vystoupá k výstupu kolektoru, kde je další samotížná cirkulace této kapaliny přerušena.
• Pokud dochází k samotížnému vychlazování zásobníku skrze kolektory je to vždy velmi individuální v souvislostech s celou řadou dalších okolností. Odborné posouzení zakládá širší okruh znalostí jak v oblasti solárního ohřevu tak topenařiny. Pokud je pro vás náš výklad nesrozumitelný, rádi odpovíme na vaše dotazy emailem nebo telefonicky.
• Další možností jak bránit samotížné cirkulaci kapaliny je instalace potrubí takovým způsobem, který jí značně zamezuje.
• Pokud se rozhodnete k instalaci dodatečné zpětné klapky, je vhodnější ji umístit na stupačku pod čerpadlo. 
• Klapku neumísťujte na zpátečku mezi bojler a separátor vzduchu, pokud by došlo k zavzdušnění výměníku, jeho odvzdušnění by se značně komplikovalo.