Zvýšení cen energií v roce 2020

Letošní rok přináší v segmentu jak domácností, ale i podnikatelském  zvýšenou finanční zátěž v podobě prudkého nárustu cen energií. Největší dopad bude mít nejspíše na domácnosti, závislé na vytápění elektrickou energií.  Dle mediálních zdrojů by se mělo jednat o nárust přibližne 5% pro domácnosti využívající elektrickou energii pro běžné spotřebiče nebo svícení, nicméně vyšší finanční zátěž se předpokládá u domácností s elektrickým ohřevem vody a vytápěním. Zde meziroční nárust může dosáhnout až 25%. Nejmenší zátěž by měli pocítit obyvatelé připojení k dálkovému topení od teplárenských společností a to z důvodu snížení sazby DPH z 15% na 10%, kdy toto z velké části kompenzuje zvýšení ceny elektřiny a nemělo by se dostat nad 5%. V některých obcích ale může dojít i k mírnému poklesu ceny. Jedná se ovšem spíše o lokální vyjímky.

Zajímavá situace na trhu s elektrickou energií započala na tuzemském trhu již v loňském lednu, kdy skupina ČEZ prudce zdražila v sazbě D02, tedy v segmentu odběratelů s nižší spotřebou a pro domácnosti  využívající elektřinu k vytápění se zdražení prakticky nedotklo, tak letošní situace je diametrálně odlišná, a ČEZ tak otevřel cestu ke zdražení pro další významné distributory.

Pro nezávislé porovnání cen energií doporučujeme kalkulátor TZB-Info: https://kalkulator.tzb-info.cz/

Zde můžeme srovnat vývoj cen mezi loňským a letošním rokem. Docházíme tak ke zjištění, že např. nízký tarif  u skupiny ČEZ zdražil o 67% na 2140 Kč vč. DPH, u vysokého tarifu byl nárust o 32,5% na 2213 Kč. Cenovou politiku a tah na zákazníka těchto největších hráčů na trhu lze do jisté míry odrazit přechodem ke konkurenci a ušetřit tak řádově tisíce korun ročně, samozřejmě i s ostatními zajímavými podmínkami např. co se fixace ceny týká.

V případě zdražení cen zemního plynu tento nárust nebude na takové úrovni jako u elektrické energie. Nicméně ceny se mohou u různých dodavatelů výrazně lišit. Nevýznamnější dodavatel  plynu společnost Innogy by se měl pohybovat jako každoročně v nárustu kolem 5%, ovšem reakce ostatních dodavatelů zřejmě na sebe nenechá dlouho čekat a u menších dříve výhodných dodavatelů zaznamenáme až 10% meziroční nárust. Děje se tak navzdory celosvětovému poklesu cen plynu na světových trzích. Například v případě ČEZ Prodej se jedná o vyjímku kdy šla s cenou od počátku loňského roku o 25%. Společnosti jako Centropol Energy, nebo E.ON  zůstali na hranici cca 8% zdražení. Energetický regulační úřad ERÚ vyhlašuje každé čtvrtletí indikativní cenu. Jedná se o doporučení, jak by cena měla vypadat. Nižší cena by se měla týkat domácností, které plyn využívají k vytápění, vyšší se týká ohřevu TUV. Největší cena za MWh se tak samozřejmě promítne u domácností používající plyn pouze k vaření. Ovšem jak už bylo zmíněno, jedná se o doporučené ceny, A tak realita ve většině případů značně zaostává a ve většině případů jsou ceny nastaveny nad limitem doporučeným ERÚ.

Závěrem lze poznamenat, že tato prudká zdražení nejsou ani tak zapříčiněna vývojem cen na energetických burzách, jako zájmem energetických společností udržet své marže na vyšších hodnotách. Za poslední dva roky se ceny energií víceméně stabilizovaly a nedocházelo u nich k žádným výraznějším výkyvům. Na druhé straně se tak ale otvírá prostor pro menší hráče na trhu, kteří svými podmínkami zejména cenovými mohou „ukrojit“ značnou část  zákazníků právě gigantům na našich trzích.